Svatá Faustýna Kowalska, řeholnice a mystička
Svatá Maria Faustýna Kowalska (rozená Helena Kowalska) pocházela z polské diecéze Włocłavek. Její život byl prostoupen mnoha milostmi, ale i těžkostmi a velkým utrpením. Stala se řeholnicí Kongregace Matky Božího Milosrdenství.
Její poslání, ke kterému byla vyvolena, spočívá v připomenutí milosrdné Boží lásky, o níž hovoří Bible a v předání nového způsobu úcty pro celý svět. Proto je nazývána i Ježíšovou sekretářkou a apoštolkou. Zemřela ve 33 letech na TBC v Krakově-Łagiewnikách.
Svatá Faustýna se narodila 25. srpna 1905 v malé vesnici západně od města Lodž v Polsku. Byla třetím dítětem z deseti sourozenců. Při křtu jí dali jméno Helena. Když jí bylo téměř dvacet let, vstoupila do „Kongregace sester naší Paní Milosrdenství“. Členky této kongregace se věnovaly péči a výchově mladých problémových žen. Rok po vstupu do kláštera přijala řeholní hábit a jméno „sestra Maria Faustýna“.
Věčné řeholní sliby Faustýna skládala 1. 5. 1933 před biskupem Rospondem v Krakově-Łagiewnikách. Po třech týdnech byla poslána do Vilna, kde se jejím zpovědníkem stal otec Sopoćko. Ten první pomohl s malováním obrazu, když jí představení nevěřili.
Zprostředkoval, že obraz podle osobních pokynů Faustýny v r. 1934 namaloval malíř E. Kazimirowský. Faustýna s ním nebyla dostatečně spokojena, ale Ježíš ji ujistil, že velikost obrazu není v barvách, ale v jeho milosti.
Obraz Božího Milosrdenství
Obraz po veřejném uctívání v Ostré Bramě v dubnu 1935 se vrátil do Vilny, kde zůstává v chrámu Ducha svatého. Nejznámějším po celém světě se stal druhý obraz namalovaný Adolfem Hyłou, který byl v Krakově posvěcen 7. 3. 1943 jako votivní dar až po smrti světice a zůstává ve starém kostele v Krakově-Łagiewnikách.
Ve třiceti letech dostala sestra Faustýna od Boha milost a poselství, aby rozšířila víru a úctu k Božímu milosrdenství. Měla hlásat plán Božího milosrdenství a záchrany pro celý svět. Nebyl to snadný úkol. Její celý život spočíval v napodobování Kristovy oběti – byl to život žitý pro jiné. Podle Božího požadavku ochotně nabízela sama sebe utrpení ve společenství s Bohem, aby tak odčinila hříchy jiných. V každodenním životě se stávala ženou milosrdenství, přinášející radost a pokoj jiným.
Psala o Božím milosrdenství a povzbuzovala druhé k víře v Něho, a tak připravovala svět na jeho opětovný příchod. Zvláštní zbožnost k Neposkvrněné Marii a ke svátostem Eucharistie a smíření jí dala sílu snést všechna její trápení, která nabídla Bohu za církev a ty, kteří to potřebovali. Zvláště se modlila za velké hříšníky a umírající. Psala a trpěla v tajnosti, pouze její duchovní nadřízená a pár zasvěcených osob vědělo, že něco v jejím životě má místo něco neobvyklého a významného.
Korunka k Božímu milosrdenství
Pán Ježíš sestru Faustýnu v září 1935 ve Vilně naučil také modlitbu Korunky k Božímu milosrdenství, ke které dal významné přísliby. O dva roky později jí doporučil uctívání hodiny své smrti, kterou nazval „hodinou milosrdenství pro celý svět.“
V pátek, 13. září 1935, měla Sestra Faustyna ve své cele vidění anděla, který přišel potrestat zemi za hříchy. Když uviděla toto znamení Božího hněvu, začala prosit anděla, aby chvilku počkal, a svět bude konat pokání. Když se však ocitla před velebností Svaté Trojice, neměla odvahu zopakovat tuto prosbu. Teprve když v duši pocítila moc Ježíšovi milosti, začala se modlit slovy, které vnitřně uslyšela. „Když jsem se takto modlila, uviděla jsem bezmocnost anděla, který nemohl vykonat spravedlivý trest, jaký si ty hříchy zasluhovaly.“ (Dn. 475)
Druhý den, když přišla do kaple, Pán Ježíš ji ještě jednou poučil, jak se má modlit tuto modlitbu, kterou nazýváme korunka k Božímu Milosrdenství.
„Nejprve se pomodlíš jednou Otčenáš a Zdrávas Maria a Věřím v Boha, potom budeš na zrnkách Otčenáše říkat tato slova: Věčný Otče, obětuji ti tělo a krev, duši i božství tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista, na smír za hříchy naše i celého světa; na zrnkách Zdrávasu budeš říkat tato slova: Pro jeho bolestné utrpení buď milosrdný k nám i k celému světu. Na závěr se pomodlíš třikrát: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem.“
Pro velmi zhoršený zdravotní stav přijala 24. 6. svátost pomazání a 17. 9. byla převezena do Łagiewnik, kde zemřela 5. října, jak 10 dní předem předpověděla. O dva dny později byla pohřbena v zahradě Kongregace Matky Božího Milosrdenství.
Po její smrti na tuberkulózu v roce 1938 byli dokonce i její nejbližší společníci ohromeni, když zjistili, jak měla tato pokorná a vždy veselá sestra obrovské utrpení a zároveň hluboké mystické zážitky.
Vzala si hluboko k srdci Boží evangelium, které nařizuje „být milosrdným jako je milosrdný náš Nebeský Otec“, stejně jako pokyny jejího zpovědníka, aby jednala takovým způsobem, aby každý, kdo s ní přijde do kontaktu, odcházel plný radosti.
Zpráva o milosrdenství, kterou přijala sestra Faustýna, se nyní šíří do celého světa. Její deník „Boží milosrdenství v mé duši“ se stal příručkou oddanosti Božímu milosrdenství.
Ostatky svaté Faustýny byly 25. 11. 1966 přeneseny z řádového hřbitova do kaple. Dne 7. 3. 1992 byla dekretem o hrdinských ctnostech prohlášena za „služebnici Boží“ a 18. 4. 1993 byla v Římě blahořečená. Kanonizační proces byl uzavřen 20. 12. 1999 vyhlášením dekretu o zázraku na její přímluvu a 30. 4. 2000 ji papež Jan Pavel II. slavnostně kanonizoval a vyhlásil za svatou.
Část z jejích ostatků byla v Krakově-Łagiewnikách v roce 2004 předána v relikviáři P. Habrovcovi pro poutní místo Slavkovice na Moravě, kde s ním v následujícím roce slavil druhou poutní mši svatou opat Rudolf Kosík. Po dokončení poutního kostela Božího milosrdenství a sv. Faustýny ve Slavkovicích u Nového Města došlo k jeho posvěcení 30. 3. 2008 brněnským biskupem Vojtěchem Cikrle.
MODLITBA
Bože, Ty jsi nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako svatá Faustýna Kowalska se stali ctiteli Tvého milosrdenství a ochotně je prokazovali bližním a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do Tvého království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
