Sv. Bartoloměj, APOŠTOL
Bartoloměj s Filipem žili v očekávání Mesiášova příchodu, proto Filip po seznámení se s Ježíšem Bartoloměje vyhledal a řekl mu: "Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta." Natanael mu namítl: "Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?" Filip mu odpoví: "Pojď a přesvědč se!" Ježíš spatřil Natanaela jak k němu přichází, a řekl o něm: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti." Řekl mu Natanael:: "Odkud mě znáš?" Ježíš mu odpověděl: "Dříve, než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem." (Jan 1,45-48)
Bartoloměj při těch slovech poznal v Ježíši Syna Božího a krále izraelského, což také hned vyznal. Ježíš mu onu víru potvrdil s příslibem větších důkazů než byl ten, že ho viděl pod fíkovníkem.
Z Bartoloměje se stal jeden z dvanácti apoštolů, svědek a následovník Kristův. Po seslání Ducha svatého hlásal evangelium na více místech. Historik Eusébius uvádí jeho působení v Indii. Odborníci dokládají, že se tím mohla rozumět Etiopie a Arábie, často zmiňovaná v souvislosti s jeho hlásáním evangelia. Indie byla totiž označovaná jako "Arábie Šťastná." Tam podle podání zanechal aramejský opis Matoušova evangelia.
Sv. Jan Zlatoústý dokládá, že ap. Bartoloměj na svých apoštolských cestách kázal o Kristu s velkým úspěchem a pohané se podivovali nad rychlou změnou v mravech těch, kdo uvěřili. Zdůrazňována je čistota, střídmost i další ctnosti.
Někde se uvádí, že Bartoloměj přešel z Arábie do Frygie, kde se setkal s ap. Filipem a dál navštívil Lykaonii. Nejstarší životopisy se shodují na místě jeho mučednické smrti, kterým se stala Arménie.
Legenda hovoří o zázraku uzdravení dcery arménského krále Polimea z posedlosti po Bartolomějově modlitbě. Krále, jeho dvůr i poddané pak Bartolomějova slova přesvědčila k přijetí křesťanství. Avšak zatvrzelý králův bratr Astyages dal tohoto apoštola uvěznit a mučit. Údajně v Derbentu, pozdějším Širvanu u břehu Kaspického moře.
Byla mu za živa stažena kůže z těla, proto je nůž jeho hlavním atributem. Někde se hovoří o sedření kůže a pak prý byl ukřižován. Někde bývá také uváděno jeho stětí, ale odseknutí hlavy ukřižovaným nebylo zvykem.
| Patron: | sedláků, krejčích, pastevců, vinařů, koželuhů, vazačů knih, řezníků, horníků, pekařů, obuvníků, obchodníků s olejem, sýrem a solí; Maastrichtu, Frankfurtu i Plzně; vzýván proti kožním a nervovým chorobám |
| Atributy: | hlava, křest,kůže,nůž |
Ostatky apoštola svatého Bartoloměje byly v V. století přeneseny do Dury v Mezopotámii a pak do Frýgie v Malé Asii. Koncem dalšího století byly přepraveny na ostrov Lipari u Sicílie a r. 809 do jihoitalského Benevento.
Nakonec byly německým císařem Otou III. přeneseny do Říma, kde pro ně nechal v r.983 na Tiberském ostrůvku vystavět kostel zasvěcený sv. Bartolomějovi.
Vyskytla se i určitá pochybnost, zda ostatky, předané v Beneventu císaři, byly všechny pravé. Údajně pravá Bartolomějova lebka se prý objevila ve 13. stol. ve Frankfurtu nad Mohanem. Za císaře Karla IV. část z jeho ostatků získala i katedrála v Praze.
Ve svátek svatého Bartoloměje se v mnoha katolických kostelech zasvěcených tomuto světci konají mše a bohoslužby k poctě svatého Bartoloměje. V některých farnostech jsou pořádány tradiční oslavy, procesí nebo průvody k příležitosti svátku svatého Bartoloměje.
MODLITBA
Bože, upevni naši víru, abychom byli upřímně oddáni Tvému Synu jako svatý Bartoloměj, a na přímluvu tohoto apoštola dej, ať se Tvá církev stane pro všechny národy znamením a nástrojem spásy. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
