Svatý Vavřinec - MUČEDNÍK
Jako arcijáhen byl Vavřinec i správcem církevního majetku a k jeho úkolům patřila i charitativní činnost v římské církvi. V té době, jak zmíněno u památky Sixta II. (7. 8.), císař Valerián velmi tvrdě pronásledoval křesťany. K dopadení a zabití papeže s jeho jáhny došlo v cemeteriu při bohoslužbě.
Jak uvádí sv. Ambrož ve IV. stol. a začátkem V. stol. papež sv. Damasus I., sv. Augustin, sv. Maimus Turínský i básník Prudencius, byl Vavřinec umučen ohněm o tři dny později. Historickou dokumentaci doplňuje a vybarvuje legendární zpracování, které zde vychází z historického jádra.
Není podstatné, zda skutečně před svou smrtí Sixtus II. s Vavřincem mluvil o urychleném rozdání všeho církevního jmění, přičemž mu papež předpověděl mučednickou smrt tři dny po něm, ale nejpříkladnější je jeho láska k církvi, k mystickému tělu Krista, kterého v této lásce následoval a pro ni se také stal tolik oslavovaným.
Vavřinec měl tři dny na to, aby pro pozemského krutovládce nachystal přehled všech církevních pokladů. Ty tři dny využil k tomu, aby všechno církevní jmění zhodnotil a zajistil podle evangelia. Měl "srdce na pravém místě" i dostatek moudrosti a také věděl, co se dá očekávat. Když po třech dnech pozemský soudce s dychtivostí chtěl vidět všechen církevní majetek, ukázal Vavřinec na všechny chudé a zubožené, na trpící vdovy a sirotky se slovy: "Pohleď, to je naše bohatství! Zde ti ukazuji poklad církve. Péče o něj, není jako mamon příčinou zla, ale v pravdě vede k většímu obohacení i k slávě."
Nevíme, zda tato významná slova bral soudce jako opovážlivý výsměch, podvod nebo i jinak, každopádně velmi rychle vymyslel za ně krutou pomstu. Císař zuřil. Žádné rychlé usmrcení jako v případě ostatních, ale bičování, mučení na skřipci s následným velmi pozvolným umučením ohněm. Řetězy byl připoután na rošt a opékán nad žhavými uhlíky, aby mu jejich žár působil co největší a nejdelší bolesti.
Sv. Ambrož vyslovil názor, že oheň Boží lásky, který měl sv. Vavřinec v srdci, byl mnohem silnější než oheň, který pálil jeho tělo. Proto nemohl přemoci jeho vnitřní pokoj a lásku, s níž se na roštu modlil za obrácení Říma. Vedle této skutečnosti jsou mu do úst vkládána i slova, jejichž humor má svědčit o jeho vnitřní síle a přijímání mučednické smrti s radostí. Podle legendy na císaře volal: "Dej mne obrátit! Z jedné strany jsem již upečen dost!" A pak ještě: "Už jsem upečen, je-li libo, jez!" A jeho poslední tichá slova patřila jen Bohu: "Děkuji ti, Pane, že jsem si zasloužil, abych prošel branou tvého království."
| Patron: | archivářů, jáhnů, chudých, správců majetku, kuchařů, sklenářů, hasičů, duší v očistci; Španělska, města Říma a Florencie |
| Atributy: | almužna,bičování, jáhenská dalmatika, palma, rošt, sokol |
V blízkosti jeho hrobu byla už v roce 330 postavena basilika přispěním Konstantina Velikého a přímo nad hrobem dal vystavět basiliku v VI. stol. papež Pelagius II. (Dnes někde v těch místech stojí "sv. Vavřinec za hradbami" ze 13. stol.) K Vavřincově cti následovaly další chrámy nejen v Římě, kde jich během let údajně vyrostlo 34, ale i ve Španělsku a na mnoha dalších místech Evropy, později i v Americe. České země se mohou pochlubit 162 kostely, které mu byly zasvěceny. Je to odezva na jeho lásku k církvi.
MODLITBA
Bože, Tys naplnil svatého Vavřince žárem své lásky a dávals mu sílu, aby věrně konal jáhenskou službu a překonal všechny útrapy při mučení; nauč i nás následovat příklad jeho lásky: milovat, co miloval on, a zachovat věrnost tomu, co on svým životem vyznával. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
