Nejsvětější Srdce Ježíšovo

Nejsvětější Srdce Ježíšovo = jedinečný výraz lásky Nejsvětější Srdce Ježíšovo je maximální lidský výraz božské lásky. Ježíšovo Srdce je jedinečným a skutečným symbolem Božího milosrdenství. Ježíšovo srdce je totiž středem a zdrojem, z něhož prýští spása celému lidstvu.

 

Ježíšovo srdce v Písmu

nejsvetejsi_srdce_jezisovo_2 V evangeliích nacházíme různé zmínky o Ježíšově Srdci, například v úryvku, kde Kristus sám praví: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem“ (Mt 11,28-29). Základním je pak podání Kristovy smrti podle Jana. Tento evangelista totiž dosvědčuje, co viděl na Kalvárii, kde jistý voják probodl Ježíšovi bok těsně po jeho smrti kopím a z této rány vyšla krev a voda (srov. Jan 19,33-34). Jan v této zdánlivě bezvýznamné příhodě rozpoznal naplnění proroctví: ze srdce Ježíše, Beránka obětovaného na kříži, proudí odpuštění a život všem lidem.

 

Ježíšovo milosrdenství není pouhý sentiment; je to síla, která dává život a křísí člověka! Říká nám to také evangelijní epizoda s vdovou z Naimu (Lk 7,11-17). Ježíš spolu se svými učedníky přichází do Naimu, galilejské vesnice, právě ve chvíli konání pohřbu. Ke hřbitovu je nesen chlapec, jediný syn jisté vdovy. Ježíšův pohled hned spočívá na plačící matce. Evangelista Lukáš říká: „Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto.“ Tímto „soucitem“ je Boží láska k člověku; je to milosrdenství, tedy postoj Boha ve styku s lidskou ubohostí, naší nemohoucností, naším utrpením, naší úzkostí. Biblický termín „soucit“ odkazuje k mateřským útrobám: matka totiž zakouší zcela zvláštní reakci ve vztahu k bolesti svých dětí. Takto nás miluje Bůh, říká Písmo.

 

Dnešní slavnost je svátkem Lásky i výzvou k otevření vlastního srdce k přijetí milosti, aby toužilo připodobnit se Ježíšovu Srdci. Bůh nás miloval věčnou láskou (srov. Jer 31,3) a otevřel nám v Srdci svého Syna pramen milosti a slitování. - K tomu nesmíme zůstat lhostejní.

 

Ježíš si v roce 1674 stěžoval řeholní sestře Markétě Marii Alacoque:
 
"Je velmi mnoho těch, kteří mně odplácí nevděkem a pohanou. Ať je proto ustanovena zvláštní slavnost k uctění mého Srdce."

 

nejsvetejsi_srdce_jezisovo_1 Markéta viděla Božské Srdce v oslňujícím lesku ovinuté trním a přizdobené křížem. Ježíš jí ukázal na toto své Srdce, aby k němu hořela láskou a rozšiřovala k němu úctu v jeho církvi. Součástí úcty má být i přijímání eucharistického Kristova Těla a adorace o prvních pátcích. Již za 9 po sobě jdoucích 1. pátků (včetně svátosti smíření) nabízí milost pokání při umírání, že lidé nezemřou bez přijetí svatých svátostí. Pro ctitele tohoto Srdce dal r. 1685 Markétě 12 přislíbení,* která jsou podmíněna nejen uvedenou úctou, ale i úsilím žít podle evangelia, zejména osmi blahoslavenství. Markéta Marie Alacoque se podle Ježíšova přání zasazovala o rozšíření úcty k jeho Nejsvětějšímu Srdci.

 

Také Jan Eudes (pam. 19. 8.), který již r. 1643 založil kongregaci Ježíše a Marie, doporučoval úctu Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Sestavil liturgické mešní texty a oficium, které mu 20. 10. 1672 schválili francouzští biskupové, aby se s nimi mohl v jeho kongregaci slavit svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Litanie, recitované o svátku, naznačovaly plnost osobnosti Syna Božího. Pobožnost, kterou si přál Ježíš, uznal až roku 1765 papež Klement XIII. a na celou církev ji rozšířil r. 1856 papež Pius IX. Z dalších papežů Lev XIII. vydal 25. 5. 1899 encykliku Annum sacrum, v níž souhrnně vysvětlil teologické základy úcty k Božskému Srdci. Koncem téhož roku slavnostně zasvětil celé lidstvo Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.

 

Papež Pius XI. s vydáním encykliky Quas primas 11. 12. 1925 zavedl každoroční obnovu zasvěcení se Božskému Srdci o slavnosti Krista Krále, aby propojil jeho lásku s tajemstvím jeho vlády. Papež Pius XII. shrnul celou nauku o Srdci Kristově do 127 článků encykliky Haurietis aquas, vydané 15. 5. 1956.

 

První pronásledování kvůli úctě Nejsvětějšího Srdce začali jansenisté a Markéta o něm napsala:
 
"Satan rozvířil tuto bouři, neboť zuří nad tím, že touto pobožností bylo vytrženo z jeho moci již mnoho duší, o kterých se domníval, že je má už jisté."
 
nejsvetejsi_srdce_jezisovo_4 Císař Josef II. (1765 - 1790) nařizoval obrazy Srdce Páně přemalovat s odůvodněním, že uráží oči vzdělaných lidí. Ježíš, jak uvádí evangelium, řekl:
 
"Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, a odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo." (Mt 11,25-26).
 
Těmi "věcmi" Pán mínil tajemství Božího království a maličkými, podle vysvětlivek ThDr. V. Bognera, jeho učedníky. A všechny "maličké" od "Srdce k srdci" Ježíš vychovává svou láskou.

 

Při jeho výchově se jedna "maličká" stala učitelkou církve a patronkou misionářů (Terezie pam. 1. 10.); druhá byla nazvána apoštolkou jeho Srdce (Markéta), další obzvláště maličkou je služebnice Boží Marie Consoláta (připomínka 18. 7.), která si osvojila "úkon lásky" a začala vyprávět světu o milosrdné lásce Ježíšova Srdce. Za apoštolku milosrdenství pak Ježíš povolal sestru Faustýnu Kowalskou. Láska a důvěra k Ježíši, byly stavebním materiálem jejich života, který jim pomohl k svatosti. Kéž tento "materiál" dopomůže k svatosti i každému z nás.

 

MODLITBA

Všemohoucí Bože, oslavujeme Srdce Tvého milovaného Syna, s vděčností si připomínáme veliká dobrodiní jeho lásky k nám a prosíme Tě: dej, ať je nám jeho Srdce nevyčerpatelným zdrojem Tvých darů a milostí. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen