Sv. Rita z Cascie
Svatá Rita se narodila v Roccaporenu u Spoletu v Itálii v roce 1381. Její jméno je vlastně zkráceno ze jména Margherita, Markéta. Už od útlého věku nosila v srdci touhu stát se jeptiškou. Její rodiče na ni však naléhali, aby se provdala za muže, který však – jak se ukázalo později – byl k ní velmi krutý.
Měla tehdy jen dvanáct let. Následně přežila osmnáct velmi smutných a namáhavých let. Měla dva syny. Nakonec ovdověla, její muž byl zavražděn v bitvě.
Oba synové také zemřeli. Ona v srdci stále měla touhu z dětství, a tak zašla do augustiniánského kláštera v Cascii. Nepřijali ji však kvůli tomu, že už byla vdova. Měli totiž požadavek, že sestry musí být panny. Hodně však udělali výjimku a v roce 1413 Rita mohla vstoupit do kláštera.
Brzy se stala známou kvůli tomu, že žila přísným životem, modlila se a pomáhala v rámci svých sil každému, kdo to potřeboval. Trpěla však chronickou nemocí. Snášela to všechno jako oběť Bohu. Uprostřed utrpení měla několik zjevení.
Dostala rány po trnové koruně. Zemřela 22. května 1457 v Cascii. Na její proslov se stalo mnoho zázraků. Kanonizovaná byla v roce 1900. Uctívá se jako patronka v beznadějných situacích. Cascia patří k největším poutním místům v Itálii, dnes je centrem úcty sv. Rity a místem usmíření. Je tam stálá zpovědní služba, kterou hojně využívají poutníci z celé Itálie.
V posledních čtyřech letech života byla připoutaná na lůžko, vyčerpaná prací i nemocí. Nakonec žila jen z eucharistie. Její velkou starostí bylo, aby i ostatní sestry, zvláště ty, které chodily k jejímu lůžku, zůstávaly v Ježíšově lásce a ve věrnosti Církvi. V tom směru je napomínala. Podle legendy poprosila příbuznou, aby zašla do zahrady pro kvetoucí růže, ač pro zimu kvést nemohly, a ta příbuzná je v ní prý objevila a donesla. Rita pak poděkovala Ježíši a rozdala je sestrám. Její tělo, ke konci života pokryté vředy, se v okamžiku smrti, k níž došlo následkem tuberkulózy celé zázrakem proměnilo, všechny rány se ztratily a místnost se naplnila příjemnou vůní.
Neporušené tělo sv. Rity
Blahořečená byla 19. 10. 1626 papežem Urbanem VIII. a kanonizovaná 24. 5. 1900 Lvem XIII.
| Patron: | nešťastných manželů a rodičů; vzývána v obtížných zkouškách, při neplodnosti, jako pomocnice proti neštovicím |
| Atributy: | trnová koruna nebo trn v ráně na čele, kříž, palma se třemi korunami, Kristus, P. Maria, včely |
MODLITBA
a tak mohli mít hlubokou účast na jeho velikonočním tajemství. Neboť on je Bůh a s tebou žije a kraluje v jednotě s Duchem svatým po všechny věky věků. Amen
