Zmrtvýchvstání Páně 

Toto je den, jejž učinil Pán, plesejme a radujme se v něm, neboť Pán vpravdě vstal z mrtvých. Svou mocí znovu postavil zbořený chrám svého těla. On svou smrtí naši smrt zničil, svým vzkříšením nám vrátil život. V jeho zmrtvýchvstání se splnila přislíbení Starého zákona a naděje Izraele.

 

Bůh byl pro Izrael od začátku Pánem nad životem a smrtí a "Pramenem života" (Ž 36, 10). Je pramenem a zdrojem života pro všechny, kteří mu důvěřují. Jsou to ti, kteří se cítí v jeho blízkosti doma a jsou schopni se jej ptát jako Otce:
"Co si přeješ? Bude se ti líbit to, co chci udělat? Udělal jsem chybu?"

 

Opravdoví křesťané Velikonoce nejen slaví, oni je žijí a žijí je stále. Žijí z milostí, které jim Kristus svou smrtí a vzkříšením vyzískal.

 

prazdny_hrob

JEŠTĚ NEROZUMĚLI PÍSMU

Děj nedělního rána Zmrtvýchvstání Páně nám přibližuje nejlépe evangelium dnešní slavnosti:

"Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: ,Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.´ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých." (Jan 20,1-9)

 

Apoštol Jan zde píše sám o sobě. Byl rychlejší, ale pro důstojnost Petrova postavení chtěl mu dát přednost ve vstupu a ohledání tohoto posvátného místa. Všechna fakta hovoří o zmrtvýchvstání, včetně plátna, do kterého byl Ježíš zabalen. Toto plátno (vzhledem k uchovávání v Turínu je nazýváno Turínské)* bývá označováno jako páté evangelium. Ježíš je při zmrtvýchvstání opustil, zanechávaje na něm obraz svého umučení. Na jeho vytvoření se podílela Ježíšova zranění a určitou roli zde snad hrála i směs aloe a myrhy, kterými bylo tělo narychlo ošetřeno. Na tradiční ošetření těla s omytím a pomazáním nebyl v pátek čas, jelikož v 6 hodin večer začínal sváteční klid před sobotou.

 

pngegg_7_1

 

Mezi Židy se šířila zpráva, že bylo Ježíšovo tělo ukradeno apoštoly. To lze lehce vyvrátit tím, že bylo nemožné, aby stráže před hrobem usnuly, už vzhledem k jim hrozícímu trestu. Mimo jiné je logické, že v případě takové akce by únosci tělo nevybalovali, ale odnesli je i s plátny a obraz by se při manipulaci rozmazal. Další zprávy evangelistů ukazují, že zdrcení apoštolové a Ježíšovi učedníci vůbec nepomysleli na to, co Ježíš hovořil o svém zmrtvýchvstání. Ty zmínky ale neunikly farizeům, kteří usilovali o potření Ježíšova učení, proto byla zajištěna k hrobu stráž. Ježíš s oslaveným tělem opustil hrob, aniž to kdo pozoroval. Teprve pak sestoupil anděl a otevřel hrob, aby ukázal, že je prázdný.

 

Mezi důkazy o Zmrtvýchvstání Pána můžeme řadit proměnu, která se stala s bázlivými apoštoly, kteří své svědectví o Ježíši stvrdili mučednickou smrtí i předchozími výkony, k nimž by se bez Zmrtvýchvstalého nedopracovali.

 

Porozumění Písmu vede k utvrzení ve víře, ale mnohem větší význam má pro víru zkušenost.

 

Zmrtvýchvstání Páně - Pro děti