Dvě události Zeleného čtvrtku
Zeleným čtvrtkem začíná vrchol Velikonoc tzv. velikonoční triduum (třídení). Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události:
- Ježíšova večeře na rozloučenou ("poslední večeře"), při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje eucharistii a zároveň je zrazen od Jidáše
- Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...
Dvoje bohoslužby na Zelený čtvrtekNa Zelený čtvrtek se konají dvoje liturgické obřady: dopoledne v katedrálách, večer pak v jednotlivých farních kostelech:
- Dopoledne na Zelený čtvrtek se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Zároveň se světí posvátné oleje, které se používají po celý rok při udílení svátostí.
- Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události: Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie. Zároveň je zrazen od Jidáše. Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...
Název Zelený čtvrtek
Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není nic zeleného. Zvyk jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc nesouvisí.
Význam a obsah Zeleného čtvrtku
- Poslední večeře - komiks pro děti
Co všechno si připomínáme na Zelený čtvrtek? - Ježíšova poslední večeře - v co věří křesťané
Poslední Ježíšovo jídlo s učedníky bylo velmi zvláštní. Ježíš z něho chtěl udělat symbolické shrnutí svého života a otevřít tak dveře budoucnosti. Toto jídlo - večeře, se latinsky nazývá "cena, hostina", nebo také eucharistie = poděkování adresované Bohu.
Informace o Zeleném čtvrtku
- Zelený čtvrtek
Čtvrtek - svatého týdne. Dopoledne slouží - biskup mši s kněžími své - diecéze, při které se světí oleje a přítomní kněží při ní obnovují své kněžské závazky. Večerní mše na památku - večeře Páně již otevírá - velikonoční triduum. ... 
Mše svatá
Středem života křesťanského společenství je od původní církve Večeře Páně (1. list Korinťanům 11,17-34), zprvu slavená o (židovském) sabatu a později o (křesťanské) neděli. Nazývá se také agapé nebo eucharistie (evangelium sv. Marka 14, 23). Je vzpomínkou na večeři, kterou slavil Ježíš večer před svou smrtí s dvanácti apoštoly. ...- Večeře Páně
Tento termín, používaný protestantskými církvemi pro nejdůležitější část bohoslužby, odkazuje na Poslední večeři, kterou slavil Kristus se svými učedníky (zpráva v evangeliu sv. Matouše, Marka a Lukáše). Bylo to poslední setkání před zatčením a ukřižováním Krista. ... - Eucharistie
Z řec. eucharistia (z eucharistein, »děkovat«). - Svátost ustanovená Ježíšem při - poslední večeři, když o velikonoční hostině dal svým učedníkům chléb a víno jako svoje tělo a svou krev jako památku na novou a věčnou - smlouvu. ... - Kněžství
Jedna ze sedmi - svátostí, které Ježíš ustanovil. V církvi jejím prostřednictvím se vykonává a předává poslání svěřené - apoštolům. Jde o svátost apoštolské služby, jejíž náplní je sloužit ve jménu a osobě Krista ve společenství. ... - Umývání nohou
Staroorientální zvyk, při němž domácí pán umývá cizincům nohy, byl známkou pohostinství. Katolická církev převzala tento zvyk v bohoslužebných slavnostech Zeleného čtvrtku. ...
